Ivo Strejček: „Israel First“? Co to znamená pro dnešní Ameriku i svět?

26.06.2025 10:34 | Glosa

Co prozatím víme? Írán, v odvetě amerického bombardování iránských jaderných zařízení, zaútočil několika střelami na největší americkou základnu na Středním východě. Učinil tak pozoruhodně opatrně, zjevně s cílem předvést vůli, že se sice americké moci nepodvolí, ale současně Američany nevyprovokovat k úderům, které „svět v téhle válce ještě neviděl“ (jak prohlásil Trump). Americký prezident následně poděkoval Íráncům, že jak Kataru tak americké administrativě dali předem vědět o cílech jejich odvety i počtu raket, které chtějí na Američany odpálit. Nikdo nebyl zabit, nejsou hlášena žádná zranění. Trump následně vyhlásil příměří, které podle jeho slov odsouhlasily obě strany konfliktu (Izrael a Írán) a oznámil, že po příměří bude následovat mír po „Dvanáctidenní válce“.

Ivo Strejček: „Israel First“? Co to znamená pro dnešní Ameriku i svět?
Foto: XTV
Popisek: Ivo Strejček

Zda tomu tak bude, ještě uvidíme. Opatrnost a obezřetnost v očekávání mírového ukončení konfliktu mezi Izraelem a Íránem jsou přesto více než na místě.

Abychom však mohli co nejobjektivněji posoudit příčiny vzniku konfliktu, jeho průběh, podíl stran na této válce a eventuální důsledky, které bude tato válka pro region i svět mít, je třeba si položit několik otázek, z nichž za podstatné považuji alespoň tyto:
-         Věděl dostatečně předem Donald Trump o útoku Izraelců na Írán, nebo byla jeho rozhodnutí až okolnostmi vynuceným politickým manévrem na základě vývoje?
-         Byla americko – iránská jednání o íránském jaderném programu jen záměrně krycím manévrem jak oklamat Írán, nebo tato jednání myslela Trumpova administrativa vážně?
-         Co detailního věděli Američané o íránském jaderném výzkumu a směřoval skutečně ke zhotovení jaderné zbraně určené k útoku?
-         Máme po tom všem ještě věřit Trumpově sloganu „America First“, nebo si raději uvědomit, že v americké politice (tedy i Trumpově) vždy platilo „Israel First“?
-         Byla cílem izraelských úderů na Írán výhradně jaderná zařízení, nebo šlo jen o pro západní veřejnost akceptovatelnou záminku, ač hlavním cílem snad mělo být rozvrácení iránského režimu a tím i celého stávajícího politického uspořádání Blízkého a Středního východu?

Kdybychom znali spolehlivé odpovědi na těchto několik otázek, snadněji bychom mohli v celém problematickém kontextu učinit pár zobecňujících soudů. Odpovědi ale neznáme, byť jejich obrysy tušíme.

Válka mezi Izraelem a Iránem, která vypukla 13. června 2025, není začátkem tamních dějin a není ani jejich koncem. Je pouze jednou z uzlových událostí vyplývající z letitého spolužití Státu Izrael a jeho sousedů. Je dílčím vyvrcholením potýkání se židovského živlu se svým okolím i (často oprávněně nedůvěřivým) vztahem arabského světa k obtížně kompatibilnímu státnímu konstruktu Izraele v regionu. Bez uvědomění si této hlavní příčiny sporů není možné pochopit ani dnešní vývoj.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Strejček , Institut Václava Klause , IVK

autor: PV

Já tomu vašemu komentáři úplně nerozumím

Píšete v něm, že Ukrajinci v zástupné válce USA proti Rusku obětovali statisíce mužů a ztratili budoucnost země. Myslíte, že Ukrajinci měli nějak na výběr, když je Rusko napadlo? Co jiného mohou dělat, než se bránit? Neztratili by budoucnost země, právě, kdyby se nebránili? A ještě, co bychom teda p...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ivo Strejček: Naše lehkovážnost se nám vymstí

15:16 Ivo Strejček: Naše lehkovážnost se nám vymstí

Od 1. července 2025 převzalo po Polsku předsednickou roli Evropské unii Dánsko. Platí-li (a to platí…